Nechápu jak můžeš srovnávat DNA počítač s desktopem a ještě k tomu říct ­"o něco rychlejší­".. Doporučuji Ti si přečíst více literatury o této problematice. Je to jako srovnávat jablka a hrušky.
DNA počítače mají obrovský potenciál zejména v oblastech, kde jsou klasické X86 počítače téměř nepoužitelné. Myslím, že DNA počítač přímo neohrozí ty dosavadí. Spíše zaplní mezery, kde není ten klasický efektivně aplikovatelný.

Můžu jednoduše srovnávat hrubý výkon v oblastech, pro které jsou DNA počítače vhodné­(tzn jak je naznačeno v článku jsou to NP problémy­). A co já tvrdím je, že i dnes je všechno co zvládne DNA počítač možné udělat i na klasických křemíkových čipech a s minimálně stejnou efektivitou, navíc u superpočítačů i rychleji ­(veškeré algoritmy, které jsou aplikovatelné u DNA jsou aplikovatelné i u klasických PC, ale naopak to prakticky nejde­).
Takže co DNA přináší? Krátkodobě mírné zvýšení výkonu v určitých oblastech bez výhledu do budoucnosti­(krom těch speciálních oborů, kde je dna výhodná i z jiných důvodů ­- viz biologie­).
A srovnání s desktopem je v první řadě na místě proto, že tvrdím že do běžných desktopů se nikdy ­"DNA čip­" nedostane.

Jak bylo zmíněno v článku, DNA počítač mnohem méně univerzální, ovšem několikanásobně efektivnější. Už selský rozum by mohl napovědět, že kdyby se od této technologie neočekával žádný přínos, těžko by do výzkumu někdo investoval miliony dolarů.
Dobrá. Ukaž mi desktop nebo superpočítač, který se dokáže vázat na organické prvky a diagnostikovat­/opravovat­/upravovat je na úrovni molekul ;­)
Ukaž mi superpočítač, který dokáže EFEKTIVNĚ řešit úlohu o xx proměnných, při které s každým krokem narůstá počet řešení geometrickou řadou..
Jeden gram DNA pojme kapacitu okolo 700petabajtů informací...
To je je liga, kterou zatím dnešní počítače opravdu nekopou..

Efektivnější NENÍ. Každý kdo ví něco o teorii složitosti ti řekne, že každý problém narůstající jak říkáš ­"geometrickou řadou­" na běžném počítači bude narůstat stejně i na DNA. JEDINÁ věc co tohle dokáže obejít jsou kvantové počítače ­- a ty jsou dnes stále daleko. A k těm 700 petabajtům ­- to je opravdu pěkné, ale použitelné je to jen k rozgenerování stavů ­- tzn k věci, která se dá klidně udělat i seriově bez jakékoliv ztráty ­- nulová výhoda tady.
Navíc se musíš konečně rozhodnout, co obhajuješ?
Specializované systémy pro biologii­(apod­)? Už jsem 2x napsal že tam se to skutečně může ujmout ­- ale z jiných důvodů než výkon. Takže netuším proč píšeš o úpravě molekul.
Superpočítače? Možná...možná na nějaký čas pro hodně specializované účely.
Desktopy? Ani náhodou. Napiš věc, kvůli které bych si měl pořídit takový koprocesor do desktopu.

K výkonu ­- ten je podle článku 330Tops u nejvýkonnějšího DNA počítače ­- to je pěkné, nikoliv nedosažitelné. Vzhledem k tomu že běžně dostupné grafiky mají dnes přes 2TFlops už dnes, není to zvláště u problémů typu obchodní cestující nic ­- přidáš 5 měst a zase končíš. Doslova. Ano, vím že to zní divně, ale dva,tři řády výkonu navíc právě u těchto problémů, na které je DNA ­"jako dělaná­" skutečně neznamená nic moc.

Já tu obhajuji postoj, že se jedná o dvě naprosto odlišné architektury...co je x86 víš..co je RISC a CISC jistě taky víš.. Myslíš, že z dna skládají z nand a nor? Ne. Jde o čistě chemické­/organické reakce. Pokud v desktopu nemáš akvárko, budeš tam takové zákonitosti hledat těžko.. Jsi biochemik, že tak svéjistě odsuzuješ tuto technologii? :­) Algoritmy tam neprobíhají podle předem daného vývojového diagramu. V hrubé síle tato technologie dnešní počítače několikanásobně předčí a je to i jasně dokázané a sepsané. Kritizuješ něco o čem víš v ­"" kulový :­) Zamysli se znovu nad tím proč se do toho ty vědci vůbec pouštějí a společnosti investují..
Ty tu řešíš naprosto iracionální záležitosti jako ­"Proč nejít do obchodu a nekoupit si DNA počítač­"
Já ti řeknu proč. Protože si žádný koupit stejně nemůžeš. Je to hudba daleké budoucnosti.
A k těm tvým FLOPSum..vem si 50­-60.léta když bylo poprvé použito slovo počítač pro stroj přes dvě místnosti..asi ve stejné fázi jsou ted DNA počítače.. Tehle článek je o potenciálu, nikoli o tom co je teď na pultech..

Nejsem si opravdu jist, zda je to spravne, ale ­(nejen­) ja jsem zvykly pouzivat ­"Booleanovska­" ­- kazdopadne jsem se tam vsak omylem preklepnul o jedno ­"O­".

No, prisel s ni pan Boole a ne pan Boolean.
Programatorska deformace.

George Boole byl britský matematik a po něm se jmenuje Booleovská logika, operátory atd.
Angličtina tvoří přídavné jméno od jména Boole ­-> Boolean, takže jde o pleonasmus a zbytečný anglicismus.

Mě přijde, že jde o naprosto zbytečné rýpání. Ten kdo trochu ví co to znamená to pochopí ať je to napsáno tak či tak...

JiVy čte vždy článek dvakrát. Nejdřív kontroluje gramatiku a termíny načemž zakládá své příspěvky a teprve poté se podívá o čem článek pojednává a jaký je obsah :­))

To by autor také měl si článek projít vícekrát.